|
| |
|
| |
|
|
Milan Kundera a téma pomsty v jeho románech
Kršňáková, Kristýna ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá resentimentem a pomstou založenou na resentimentu v románech Milana Kundery, které napsal v průběhu 60. let a na počátku 70. let 20. století, tedy romány Žert, Život je jinde a Valčík na rozloučenou. Základem práce je resentiment tak, jak jej definuje Fridrich Nietzsche v textu Genealogie morálky. Na základě tohoto konceptu ověřuji hlavní cíl práce, jimiž je najít postavy resentimentu, dále popis konstrukce pomst, a nakonec následky jejich činy měly na ně i jiné postavy.
|
|
|
Sto let Švejka: proměny kritické recepce románu Jaroslava Haška
Mašek, Filip ; Malý, Radek (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá jedním stoletím české kritické reflexe románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, tedy obdobím od vydání prvního dílu v roce 1921 do roku 2021. Pomocí recenzí v tisku, literárně kritických polemik, vybraných literárně vědeckých studií a relevantních článků sledujeme proměnu kritického diskurzu o zmíněném díle. Vzájemnou koherenci nahlížených pramenů zajišťuje důraz na intratextualitu, přehledový charakter práce doplňují odkazy na další práce. Jednotlivé texty poté tato práce nejen shromažďuje v podobě bibliografických záznamů a rekapitulací klíčových tezí, ale pomocí interpretačních bloků je uvádí do kulturního, historického či společenského kontextu. Pomocí interpretací tvoříme narativ vrcholící v závěru, když podáváme zprávu o vývoji kritické recepce díla. Osudy dobrého vojáka Švejka jsou po svém vydání přijaty mezi širokým čtenářstvem, avšak literární kritika je až na výjimky ignoruje. Rehabilitace se dílo dočkává v druhé polovině 20. let 20. století díky tehdejším kritickým polemikám. Od té doby prochází román několika revizemi - ve 30. letech je interpretován jako proletářský román, během druhé světové války je nacisty zakázán a po komunistickém převratu v roce 1948 je nahlížen optikou socialistického realismu a je akcentována jeho...
|
|
|
Analýza rukopisu Čarodějnice Holešovická od Josefa Váchala
Vlastová, Anna ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Blinková Pelánová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem "Analýza rukopisu Čarodějnice holešovická od Josefa Váchala" je zaměřena na rozbor tohoto textu z tvorby Josefa Váchala, který jej pojmenoval Čarodějnice holešovická aneb Vězeň v holešovickém hradě či-li ROMÁN, psaný za pomoci svob. zednářů. Práce se snaží představit základní rysy rukopisu a přispět tak k rozšíření informací o literární tvorbě Josefa Váchala. Rukopis byl nalezen v autorově pozůstalosti a nyní je uložený a dostupný v Památníku národního písemnictví. Práce se především zaměřuje na analýzu textu v rámci kompozice, literárního druhu a žánru, tematické roviny, motivů, postav a jazykových prostředků. Práce se snaží v rámci analýzy dbát na skutečnost, že se jedná o nedokončený text v rozpracované podobě. Dílo nebylo dosud nikdy vydáno. KLÍČOVÁ SLOVA: Česká literatura, Josef Váchal, Čarodějnice holešovická, rukopis
|
|
|
Meditování v meziválečném období. Komparace meditativní poezie Františka Halase a Josefa Hory vydané v letech 1927-1936
FARKAS, Jan
Práce se zaměřuje na meditativnost a spirituální pojetí poezie Františka Halase a Josefa Hory, dvou významných českých básníků 20. století, a to ve sbírkách vydaných mezi léty 1927 - 1936. Zabývá se charakteristikou pojetí meditace u obou básníků, jejichž poezie sdílí mnohé motivy a některá témata, k nimž patří například ticho, tma, noc, láska a další. Také se zaobírá otázkou, v čem se jejich pojetí blíží a prolínají, v čem se odlišují, a obecněji srovnává jedinečnost práce s těmito tématy a motivy u Františka Halase a Josefa Hory v daném období.
|
|
|
Návraty Oty B. Krause do české literatury
ŽIŽKA, Vít
Diplomová práce se zabývá prózou českého židovského autora Oty B. Krause. Metodologická kapitola se soustředí na pojetí motivu a tématu, jež umožňuje postihnout významné tendence ve spisovatelově díle. Práce se dále věnuje Krausovu životu a interpretaci jednotlivých titulů (Země bez Boha, Můj bratr dým, Vítr z hor, Vepři ve při, Obchodník se sny a jiné galilejské povídky, Cesta pouští). Motivická a tematická analýza směřuje k specifikaci vazeb spisovatelovy tvorby k české literatuře druhé poloviny dvacátého století.
|
|
|
Téma drog v současné české literatuře
PEŠKOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zaměří na vybrané knihy ze současné české literatury (Vím, o čem mlčím - heroin, toxíci a konec jako sladké nic; Bílá moc; Perníková věž; Toxický squat; Perníková chaloupka a další) zabývající se tématem drog a problematikou s nimi spojenou. Primární bude interpretace těchto uměleckých děl, ale i textů autenticitní literatury. Metodologickým východiskem bude psychologie literatury, autorka se v rámci zkoumání bude zabývat rovněž psychobiografií, autopatografií či deníkovými záznamy a pokusí se o interdisciplinární přístup.
|
|
|
Ideální česká básnířka. Poezie českých autorek 70. let 19. století z pohledu dobové kritiky
KLIKOVÁ, Marie
Východiskem práce bude poezie českých básnířek (například Albíny Dvořákové-Mráčkové, Berty Mühlsteinové, Elišky Krásnohorské, Irmy Geisslové aj.), které v sedmdesátých letech 19. století publikovaly své první sbírky, a aktivně se tím podílely na utváření podoby českého básnictví. Básnická tvorba těchto autorek bude představena jako kriticky značně reflektovaná záležitost (soustavně dílo těchto básnířek hodnotil například Jan Neruda). Cílem je analyzovat především dobový "ideální" obraz české básnířky, jak byl požadován dobovými recenzenty a jak byl přijímán dobovým čtenářstvem. Pro vypracování práce budou využity elektronické zdroje (Retrobi, Kramerius), odborná literatura a v případě potřeby i archivní materiály z PNP.
|
|
|
Sebereflexivní próza 30. a 40. let v české literatuře
SELNER, Ondřej
Předložená disertační práce se zabývá specifickými řečovými figurami uměleckých textů, které se v literárněhistorické diskuzi ustálily pod pojmem sebereflexivita. V první části práce se její autor pokouší nalézt jak inspirační zdroje této poetiky v širším historicko-kulturním evropském kontextu, tak i její případné souvislosti s modernistickým proudem uvažování a následně hledá iniciační momenty těchto postupů v bohemikálním prostoru. V pojednání také napříč různými literárněvědnými přístupy mapuje základní pojetí zkoumané problematiky na poli české filologie. Po prozkoumání těchto domácích tezí, vytyčení styčných otázek z nich vyplývajících a definování určitých kolizních a limitujících momentů se práce obrací zpět k samotnému termínu sebereflexivity a ohledává zdroje jeho myšlenkové sémantiky v zásadních koncepcích předních evropských filozofů 1. poloviny 20. století - Edmunda Husserla, Jeana-Paula Sartra, Martina Heideggera a Maurice Merleau-Pontyho. Analýza relevantních děl těchto vybraných filozofů dovedla autora k vytvoření jakési myšlenkové mapy, která vykazuje zřejmé motivické paralely se sebereflexivními texty, což dokládají východiska stanovená pro jejich interpretaci. Se záměrem ověřit souvislost a platnost vytyčených východisek vznikly tři případové studie, jež se věnují klíčovým sebereflexivním dílům české prózy 30. a 40. let 20. století - Hře doopravdy Richarda Weinera, Rozhraní Václava Řezáče a Hlavě umělce Milady Součkové.
|
host ::
RSS.